Jdi na obsah Jdi na menu
 


Co je to vlastně agility?

5. 1. 2011

 Agility je druh sportu či zábavy se psem, založený především na vzájemném vztahu majitele a jeho psa. Nepodporuje agresivitu, zvyšuje ovladatelnost pejska, jeho schopnost reagovat na povel psovoda i v nezvyklých situacích. Je vhodný pro psa jakékoliv velikosti, pohlaví a plemene. Neklade ani žádné zvláštní požadavky na psovoda, jeho věk či kondici. Na závodech agility tak můžete vidět startovat desetiletého dorostence s jezevčíkem zrovna jako zralého šedesátníka s německým ovčákem. Hledáte-li pro sebe a svého pejska možnost, jak aktivně využít společně strávený čas, zlepšit vaši vzájemnou komunikaci či odstranit nějaké psychické problémy a zlozvyky Vašeho psa, zvýšit jeho sebevědomí a sebedůvěru, pak je právě agility pro vás tou správnou volbou.

Agility je vlastně psí parkur plný různých překážek. Mezi ně patří: 1. jednoduché skokové překážky, skok daleký a proskokový kruh; 2. překážky probíhací – tunel látkový a pevný a slalom; 3. překážky s kontaktními zónami – kladina, houpačka, šikmá stěna (áčko) a stůl. Posuzuje se podle počtu chyb a času, ve kterém celý parkur pes zaběhne. Maximální čas je vždy daný s ohledem na stupeň obtížnosti daného parkuru. Výška u jednotlivý překážek se nastavuje podle tří velikostních kategorií, kam pejsek podle své kohoutkové výšky patří.

Druhy zkoušek: A1, A2, A3. K tomu, aby jste mohli postoupit do vyšší třídy potřebujete vždy 3 zkoušky s hodnocením výborně od dvou různých rozhodčích. Či-li 3 zkoušky A1 na výbornou a pak můžete postoupit do kategorie A2. Jde Vám z toho hlava kolem? Věřte mi, tohle píši jen pro Vaši hrubou představu, řád agility má spoustu pravidel, ale Vás v první chvílích (či spíše měsících) výcviku nemusí nijak děsit. Důležité je udělat první krok a zajít se podívat na kynologické cvičiště, kde se agility věnují, či se jet podívat na závody konané ve Vašem okolí.

První návštěva cvičiště.
Již samotný výběr cvičiště je velmi důležitý bod. Pokud už zdaleka uslyšíte křik, zlostné povely a ohlušující štěkot psů, buďte ve střehu. Agility má být hrou, zábavou pro Vašeho pejska i pro Vás a ne stresující záležitostí, postavenou na strachu a vojenském drilu. Přiznávám, že s výše uvedenými nešvary se můžete spíše setkat na cvičištích klasického, dříve tzv. služebního, výcviku. Zajedete-li se podívat na závody v agility, dozajista Vás upoutá mírumilovná nálada volně pobíhajících neagresivních psů a pohoda zde vládnoucí. A s tím byste se měli setkat i na cvičáku. Při své první návštěvě si vezměte kromě psa, očkovací průkaz, spolehlivý obojek a vodítko, pokud možno pevné (ne samonavíjecí), piškoty či jiné oblíbené pamlsky a milovanou hračku. Vyhledejte výcvikáře, seznamte ho se svým pejskem i s tím, co vy od cvičení ale i vůbec od pejska v běžném životě očekáváte. Nejdříve se budete jen dívat, ale nezapomeňte se věnovat svému pejskovi. Procházejte se s ním na vodítku!, aby se s prostředím seznámil, sledujte jeho reakce, chvalte jej, pokud projeví svou nejistotu či strach, zabavte ho chvilkovou hrou a pomazlením. Je to jeho velký den! I když třeba máte doma smečku psů či chodíte společně na vycházky s kamarádčiným kokrem, s největší pravděpodobností ho množství rozličných pachů a psů překvapí a zaskočí. Buďte trpěliví, laskaví a vlídní. Chovejte se sebejistě a tak, jak se chováte ke psu vždy.  Často se mi stává, že mi noví zájemci do telefonu líčí, jak se bojí přijít, že pes nic neumí, ale proto přece jdete na cvičák. Dozvím se také, že jejich Azor vyjíždí po psech, leč v drtivé většině případů je pak pes na cvičáku tak zaskočen, že se na nic nevzmůže. A i kdyby, tento zlozvyk ho odnaučíte jedině v kolektivu psů a nikoli na vycházkách, při kterých se plížíte podél plotu a modlíte se, abyste žádného psa nepotkali. Dalším oblíbeným tvrzením majitelů psů je to, že svému pejskovi nechtěli kazit dětství a tak přijdou až v roce či později a vysvětlují mi, že právě proto není zvyklý na obojek a vodítko. Nechci abyste si teď tuto větu špatně vysvětlili s tím, že se starším psem se už nedá na cvičák chodit. Nikdy není pozdě. Ale pokud mi tuto větu tvrdí udýchaný majitel přerostlé dogy či německého ovčáka a vzápětí zmizí v dál odtažen svým nezvladatelným a tolik „milovaným“ miláčkem, cloumá mnou vztek. Nad hloupostí a nezodpovědností majitele, niko-li nad chováním psa. I malé dítě neustále učíte a přivykáte novým a novým podnětům a zrovna tak štěně si i rádo hraje a učí novým věcem. Kdo z pejsků asi přišel o výše zmiňované „dětství“? Ten, kterému jsme nevysvětlili pravidla chování v naší smečce a který se dříve či později stane přítěží pro celou rodinu či pejsek, který nijak nenarušuje poklidné soužití lidské smečky a neustále se učí novým dovednostem? Může existovat pro psa ještě větší utrpení, než strávit celý svůj život přiškrcený na vodítku (byť samonavíjecím)? Být sám, nepochopen ve světě lidí, kterému nerozumí, protože s ním nechtějí či neumí komunikovat? Takže nikdy není pozdě nechat si poradit od lidí, kteří s pejsky mají větší zkušenosti a ani to není žádná ostuda. Tolik k první návštěvě na cvičišti. Příště už začneme opravdu cvičit a trénovat agility. Mými pomocníky a Vašimi průvodci se stanou naši čínští chocholatí psi - Gremi Modrý květ, který má složeno 5 zkoušek a čtyřměsíční Cody alias Cory z Haliparku, se kterým začínáme. Pro úplnost dodávám, že výcviku psů se věnuji již zhruba 18 let, nejdříve jsem dělala klasický výcvik a záchranařinu, nyní agility. Cvičila jsem s malým a velkým kníračem, německým ovčákem a kříženci, ale mám zkušenosti s rozličnými plemeny psů. Dělala jsem výcvikářku klasického výcviku se zaměřením na stopy a nyní dělám výcvikářku agility u nás v klubu.

 

 

Překážky

Kruh

Houpačka, někdy i nazývaná kladina

Slalom

Skoková překážka (podobá se překážce koňské)

 

Tunel

Látkový tunel

 

 

Áčko

 

Omlouvám se, jestli jsem něco zapoměla

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 


Poslední fotografie



Archiv

Kalendář
<< září / 2019 >>


Statistiky

Online: 1
Celkem: 48816
Měsíc: 336
Den: 21